Legenda pochází z aztécké mytologie. Iztaccíhuatl byla princezna, která se zamilovala do bojovníka Popocatépetla. Její otec této lásce nepřál, proto ruku své dcery podmínil vítězným návratem z války s Oaxacou. Předpokládal, že Popocatépetl ve válce zahyne. Později nechal dceři vzkázat, že Popocatépetl v boji padl a již se nevrátí.
Popocatépetl se z boje vítězně vrátil, ale když zjistil, že princezna je již mrtvá, zemřel žalem, stejně jako ona. Bohové oba milence pokryli sněhem a proměnili v hory. Princezna Iztaccíhuatl je tak žena ležící na zádech přikryta bílým závojem. Z Popocatepétela je sopka, jenž svoji zlost nad ztrátou milované ženy vyjadřuje zuřivými erupcemi ohně, dýmu a popela.
